Leo Žídek
Leo Žídek se narodil 8. září 1932 v Dolní Lutyni.
Jako jediný z gymnázia nevstoupil do Československého svazu mládeže. Těsně před maturitními ústními zkouškami mu bylo oznámeno, že není připuštěn k maturitě.
Leo Žídek chtěl studovat na stuttgartské univerzitě, jenže skupina, s níž měl hranice přejít, byla infiltrována udavači.
Dne 18. srpna 1952 byl Leo Žídek zatčen, v červnu 1953 postaven před soud a odsouzen k osmi letům ztráty svobody a ztráty občanských práv.
Vězeňská léta prožil v uranových dolech na Jáchymovsku, kde panovaly nejhorší podmínky.
Po osmi letech byl Leo Žídek v roce 1960 propuštěn.
Narukoval na vojnu a následně tři roky vykonával těžkou manuální práci.
Od roku 1966 pracoval Leo Žídek jako zásobovač u Dopravních staveb. Se svou manželkou se podílel na organizování dovozu a distribuci samizdatové literatury do Československa.
Pan Leo Žídek je velmi aktivním členem křesťanských sdružení, přednáší na školách a poskytuje svědectví o hrůzách komunistického režimu.
Pracuje jako místopředseda Konfederace politických vězňů ČR, je předsedou ostravské pobočky.
Leo Žídek je autorem sugestivní knihy Psáno před popravou, v které dává nahlédnout do života sedmi statečných osobností odsouzených k trestu smrti. Mimořádná publikace byla oceněna v roce 2006 čestným uznáním za literaturu faktu udělovanou v rámci Ceny Egona Erwina Kische.
