Básník, prozaik, politický vězeň.
Narozen 1. října 1920 v Brně, zemřel 9. června 2013 v Brně.
Český básník, spisovatel, esejista, kritik, publicista, literární historik a scénárista.
Po maturitě byl totálně nasazen, po druhé světové válce zahájil studium na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. Za svoji činnost ve svazu vysokoškolského studentstva byl v roce 1948 vyloučen ze studií. Následně byl zatčen a při zinscenovaném procesu (1949) odsouzen k trestu smrti; tento rozsudek mu byl změněn na doživotí.
Propuštěn na svobodu byl až v roce 1962. Po návratu z kriminálu pracoval v uranových dolech.
Roku 1968 byl rehabilitován a bylo mu umožněno dokončit studia filosofie, poté se stal redaktorem časopisu Obroda, jímž byl do roku 1969.
Až do sametové revoluce působil jako disident a podílel se na tvorbě samizdatu. K plnohodnotné práci se vrátil až po revoluci.
V 90. letech obdržel řadu významných cen, např. Řád sv. Cyrila a Metoděje nebo Zahradníčkovu cenu či Cenu Karla Havlíčka Borovského.
V jeho stylu se částečně objevují prvky surrealismu. Vytvářel mnoho novotvarů. Věnoval se barokním a biblickým tématům. Častým motivem je zápas o křesťana za dob totality.