Bratři Čapkové
Josef Čapek
Narodil se 23. března 1887 v Hronově v rodině lékaře.
Po absolutoriu Uměleckoprůmyslové školy odjel v roce 1910 do Paříže, kde navštěvoval Academii Colarossi.
Po návratu z Paříže se postupně stal
redaktorem Uměleckého měsíčníku, Národních listů a 18 let byl redaktorem a výtvarným kritikem v Lidových novinách.
Se svým bratrem Karlem se podílel na řadě literárních a divadelních děl, vydával ale také samostatně.
V roce 1919 se oženil s Jarmilou Pospíšilovou a narodila se jim jediná dcera Alena, která jej inspirovala k tvorbě pro děti.
Čapkova první výtvarná díla jsou inspirována fauvismem, krajinářstvím a kubistickým tvaroslovím, které využíval s volností a smyslem pro humor.
Jako jevištní výtvarník debutoval 25. ledna 1921 kostýmní výpravou ke hře R.U.R. v Národním divadle.
V roce 1922 vytvořil čtyři divadelní výpravy, v roce 1923 šest a do roku 1932, kdy svou scénografickou tvorbu ukončil, celkem šestapadesát.
V roce 1933 namaloval Josef Čapek obraz Mrak, jímž otevřel téma cesty a poutníků, ale lze jej také interpretovat jako předzvěst budoucího vývoje světa.
Po Hitlerově nástupu k moci reagoval publikováním kreseb z cyklu Ve stínu fašismu.
V roce 1937 vyšly knižně Diktátorské boty — kresby otiskované v Lidových novinách. O rok později jako reakci na občanskou válku ve Španělsku vytvořil cyklus satirických kreseb Modern times. V té době visely jeho obrazy v expozici československého umění v londýnské Mayor Gallery i na výstavě českých malířů Carnegieho muzea v Pittsburgu. Posledními malířskými cykly byly Oheň (1938—1939) a Touha (1939), do nichž vložil protest proti mnichovskému diktátu.
Dne 1. září 1939 byl v Želivě u Humpolce zatčen gestapem a uvězněn. 9. září byl s dalšími vězni převezen do koncentračního tábora Dachau a odtud 26. září do Buchenwaldu, kde byl vězněn dva a půl roku.
26. června 1942 byl umístěn v koncentračním táboře v Sachsenhausenu. Kromě nucené práce tajně překládal anglickou, španělskou a norskou poezii a vytvářel drobné črty tužkou.
25. února 1945 byl převezen do koncentračního tábora v Bergen-Belsenu, kde vypukla tyfová epidemie. Zemřel krátce před osvobozením.
Datum jeho smrti není známé, symbolický hrob Josefa Čapka se nachází na Vyšehradském hřbitově.
Karel Čapek
Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích.
V roce 1915 ukončil studium na Filozofické fakultě UK a získal doktorát. V letech 1910—11 byl na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně.
Vzhledem k trvalému onemocnění nebyl odveden do armády a nemusel bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn.
Působil jako redaktor v časopisech Národní listy, Nebojsa, Lidové noviny.
V letech 1921—1923 vykonával funkci dramaturga a režiséra Vinohradského divadla.
Od roku 1925 do roku 1933 byl prvním předsedou Československého PEN klubu.
Dne 26. srpna 1935 se oženil s herečkou a dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou.
Poslední tři roky svého života prožil ve Strži u Staré Huti.
Zemřel na plicní edém 25. prosince 1938 v Praze, několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem.
Čapkova mimořádně rozsáhlá tvorba je ovlivněna jeho filozofickým a estetickým vzděláním a v neposlední řadě obavou ze zneužití techniky proti člověku.
Z dramatických děl patří k nejvýznamnějším vědeckofantastická sci-fi R.U.R. z roku 1920, alegorická metafora Ze života hmyzu, Janáčkem zhudebněná Věc Makropulos a zejména sugestivní podobenství z let 1937 a 1938 Bílá nemoc či Matka reflektující Čapkovy obavy z nastupujícího fašismu.
Karel Čapek má na svém literárním kontě desítky povídek, knížky pro děti, cestopisy i překlady, zejména z francouzštiny.
Sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu (v letech 1932 až 1938).