Jitka a Květa Válovy
Dámy české kultury 2019 in memoriam
výtvarnice
Sestry Válovy se zařadily mezi nejvýraznější osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století.
Rodištěm dvojčat Jitky a Květy Válových se stalo 13. prosince 1922 Kladno, jemuž zůstaly obě věrné až do konce života.
Za války byly totálně nasazeny v ocelárnách Poldi Kladno. Dělnické prostředí se pro ně stalo významným inspiračním zdrojem. Obě si je však přetvořily zcela svébytně oproti dobovým konvencím. Zatímco Jitku více zajímal střet energií a pohyb, Květu zase hmota.
Po válce studovaly na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze malbu v ateliéru Emila Filly.
Jejich obrazy a kresby z padesátých let 20. století spadají do sféry předmětné malby a v 60. letech se jejich práce volně přiřazují k vlně nové figurace.
Se vznikem skupiny Trasa v roce 1954 se staly jejími kmenovými členkami. Jádro skupiny Trasa tvořili žáci ateliéru Emila Filly, kteří se vymezovali především proti metodám socialistického realismu. Výrazným prvkem v tvorbě skupiny Trasa jsou různorodé experimenty s výtvarnými technikami, kombinace neobvyklých materiálů, které i v dnešním kontextu působí zcela nadčasově.
V roce 1957 skupina Trasa představila soubornou výstavou, kde každý z vystavujících autorů originálním způsobem reagoval na kubismus. Později se skupina Trasa rozrostla o sochaře Olbrama Zoubka, Evu Kmentovou a Vladimíra Preclíka.
V roce 1966 vystavovaly Jitka a Květy Válovy ve Špálově galerii v Praze. Byla to první bilancující výstava a také na příštích dvacet sedm let poslední.
21. srpen 1968 zasáhl do osudů celé země, sestry Válovy nevyjímaje. Jejich jména zmizela z veřejnosti, na dlouhá léta byly vystaveny existenčním problémům.
Situace se začala měnit až v osmdesátých letech, kdy se v Galerii 55 v Kladně postupně představila tvorba celé skupiny Trasa. Na společnou výstavu v Severočeské galerii v Litoměřicích však museli všichni počkat až do roku 1991. Soubornou výstavu obou sester Válových uspořádala v listopadu 2005 Lidická galerie.
Po roce 1989 se sestrám Válovým dostalo zaslouženého uznání. Za své malířské dílo byly v roce 1994 oceněny rakouskou prestižní cenou J. G. Herdera a jejich obrazy se od začátku 90. let staly součástí mnoha významných českých i zahraničních výstav, například v Německu, Velké Británii, USA.
Do architektury se vepsaly vitrážemi, nástěnnými malbami, mozaikami a reliéfy v Praze, Kladně, Ostravě a Berouně.
V roce 2000 se v Národní galerii ve Veletržním paláci uskutečnila retrospektivní výstava děl obou sester. Květa se jí nedožila, zemřela 6. září 1998.
S tvorbou Jitky Válové se mohli návštěvníci naposledy setkat v říjnu 2010 během bienále Kladenský salon.
Jitka Válová zemřela 27. března 2011.
Sestry Válovy patří k nenapodobitelným fenoménům české malby minulého století. Jejich práce charakterizuje především neobyčejně niterné uchopení člověka a jeho údělu.