Milan Uhde
Milan Uhde (28.7.1936, Brno), český spisovatel, dramatik, scénárista a politik. 
Za vlády komunistů byl významným představitelem disentu a po sametové revoluci v letech 1990—1992 působil jako ministr kultury české vlády a od vzniku samostatné republiky v roce 1993 byl prvním předsedou Poslanecké sněmovny České republiky.
Narodil se v právnické rodině, v roce 1958 absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, pracoval jako redaktor významného brněnského měsíčníku pro literaturu, umění a kritiku Host do domu a zároveň působil jako externí učitel na Janáčkově akademii múzických umění (1967 — 1971). V roce 1971 dosáhl titulu doktora filozofie.
Po zákazu časopisu se stává spisovatelem z povolání, ale roku 1972 se po zveřejnění článku v Rudém právu dostal na seznam zakázaných spisovatelů a jeho tvorba se nesměla publikovat až do sametové revoluce v roce 1989. Psal pod jmény jiných divadelní hry (nejčastěji pro Divadlo na provázku), publikoval v samizdatu, spolupracoval se zahraničními divadly a rozhlasovými a televizními stanicemi.
Podepsal Chartu 77, v roce 1988 se stal i signatářem Hnutí za občanskou svobodu. V roce 1989 založil spolu s jinými disidenty nakladatelství Atlantis a stal se jeho šéfredaktorem.
V roce 1992 se na JAMU habilitoval jako docent.
Přehled děl
- Do bitev půjde před řadami — báseň oslavující Klementa Gottwalda (1953)
- Lidé z přízemí (1962)
- Komedie s Lotem (1963) — rozhlasová hra
- Hrách na stěnu (1964) — krátké povídky z každodenního života
- Král Vávra (premiéra 1964 v divadle Večerní Brno) — satirická divadelní politická hra, variace na téma Krále Lávry ukazuje strojový svět odcizený lidem, kde trio vládců řídí zemskou poloosu. Hra je tvořena 10 obrazy, obsahuje 9 písní, balad, blues romancí a jednu mezihru. Autor zde navazuje na K. H. Borovského
- Svědkové (1965) — původní absurdní rozhlasová hra, ukazuje bezmocnost lidí proti zlovůli policie.
- Souhvězdí Panny (1965) — filmový scénář podle své povídky Ošetřovna, příběh o lásce a kamarádství z prostředí vojenského letiště. Film byl natočen téhož roku
- Výběrčí (1966) — absurdní rozhlasové drama, dočkalo se i divadelního zpracování
- Děvka z města Théby (1967 otištěna v květnovém čísle Divadla 18, téhož roku uvedena v Národním divadle) — původní divadelní hra, satirická variace na antické téma Antigony. Kritika hru strhala [1]
- Obloha samej cvok (1967) — sbírka textů písní pro brněnské Divadlo X
- Záhadná věž v B. (1967) — sbírka historických mystifikací
- Ten, který přichází (1968) — rozhlasová hra
- Parta (1969) — rozhlasová hra
- Šach-mat, Vaše Výsosti (1969)
- Vraždění ve Veracruz (1970)
- Hra na holuba (1974) — původní divadelní hra, vyšla v samizdatu
- Balada pro banditu (1975) — muzikálová adaptace divadelní hry na téma Olbrachtova Nikola Šuhaje Loupežníka, kterou napsal pod jménem Zdeňka Pospíšila pro Divadlo na provázku. Podle této hry vznikl v roce 1978 i stejnojmenný film režiséra Vladimíra Síse
- Profesionální žena (1975) — scénář dramatizace na námět Vladimíra Párala, kterou napsal pod jménem Zdeňka Pospíšila
- Zubařovo pokušení (1976) — rozhlasová hra, vyšla v samizdatu
- Pohádka máje (1976, uvedeno pod názvem Poslední leč) — adaptace Mrštíkovy divadelní hry, napsal ji pod jménem Zdeňka Pospíšila, ten však v roce 1980 emigroval a spolupráci s Uhdem prozradil
- Hodina obrany (1977) — televizní hra
- Pán plamínků (1977) — původní televizní hra, vyšla v samizdatu. Motivem byly skutečné osudy některých disidentů, na kterých byla zločinně zneužita psychiatrie
- Jitřenka naší slávy (1977) — rozhlasová hra o životě Boženě Němcové
- Modrý anděl (1979) — původní rozhlasová hra, která byla zpracována i pro divadlo: monolog udavačky, která, zahrávaje si s životy druhých, srovnává svou situaci s údělem anděla spravedlnosti, zatíženého odpovědností za osud lidstva
- Velice tiché Ave (1981) — autobiografická retrospektivní rozhlasová hra. Vyšla v samizdatu, později se dočkala i divadelního zpracování
- Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1986, uvedena 1990) — divadelní hra, vyšla v samizdatu: životopisná parodie o Karlu Marxovi, vedoucí k divákově deziluzi
- O divadle (vycházel 1986—9) — sborník, vycházel v samizdatu. Uhde zde byl spoluautorem spolu s Josefem Topolem a Václavem Havlem
- Prodaný a prodaná (1987) — divadelní inscenace ztvárňuje osud Karla Sabiny, konflikt jednotlivce, politické moci a společnosti. Napsal pro Divadlo na provázku pod jmény Petr Oslzlý a Peter Scherhaufer
- Česká republiko, dobrý den (Atlantis 1995) — projevy z období své činnosti ve vyšší politice, vybraných 50 článků pro Denní Telegraf a rozhovory, které vyvolaly čtenářský ohlas
- Desítka her (Atlantis 1995) — sborník deseti nejdůležitějších divadelních, rozhlasových a televizních textů (Král-Vávra, Svědkové, Výběrčí, Parta, Zubařovo pokušení, Pán plamínků, Hodina obrany, Modrý anděl, Velice tiché Ave a Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl)
- Balada pro banditu a jiné hry na zapřenou (Atlantis 2001) — sborník 10 titulů vydaných většinou pod cizími jmény (Balada pro Banditu, Profesionální žena, Pohádka máje, Prodaný a prodaná, Jitřenka naší slávy, Nos a Plášť — úprava Gogolova námětu, Krásná rána — úprava Puškinova námětu)
- Zázrak v černém domě (2004) — hra napsaná pro Divadlo na Vinohradech
- Na rozchodnou (2004) — televizní hra: odehrává se v roce 1945 v období odsunu Němců z Brna
- Nana (2005) — muzikál na téma Zolovy Nany je psán pro hudební scénu Městského divadla v Brně.
Ocenění
- 1980 Cena Egona Hostovského
- 1987 Cena Toma Stopparda za hru Pán plamínků
- 2007 Cena Sazky a Divadelních novin za hru Zázrak v černém domě
- 2007 Cena Alfréda Radoka za hru Zázrak v černém domě