Jiřina Štěpničková
Divadelní a filmová herečka
Jiřina Štěpničková se narodila 3. dubna 1912 v Praze.
Již při studiu na pražské konzervatoři vystupovala v Osvobozeném divadle. Díky nevšednímu talentu byla i bez hereckého vzdělání v roce 1930 angažována do Národního divadla. Po šestiletém působení na naší první scéně přijala nabídku režiséra Jiřího Frejky a ve svých čtyřiadvaceti letech odešla do Vinohradského divadla, kde ztvárnila mnoho významných rolí.
V té době objevil její osobitý herecký projev československý film. Ještě před válkou Jiřina Štěpničková excelovala na jevišti v rolích výrazných ženských postav české dramatické tvorby, Viktorku z Babičky či Mrštíkovu Maryšu nevyjímaje. Za titulní roli ve filmovém zpracování Maryši získala Jiřina Štěpničková Státní cenu v oblasti filmu a snímek jako celek se dočkal uznání i na filmovém festivalu v Benátkách.
Na rozdíl od mnoha kolegyň se Jiřina Štěpničková odmítala přizpůsobit režimu, který se příčil jejímu přesvědčení. Svou čest nezaprodala účinkováním v německých filmech během nacistické okupace a stejně tak se bránila akceptovat poměry, které nastaly po únoru 1948.
Osudným se jí stal pokus o emigraci do Velké Británie v roce 1951. Jiřina Štěpničková se stala obětí provokace, byla zadržena na hranicích i s malým synem a obžalována ze špionáže a velezrady.
Na proces čekala v pražské vazební věznici více než rok. Samotku přežila jen díky silné vůli a každodennímu opakování textu divadelních rolí.
Dalších deset let pak strávila v nápravně pracovním táboře v Pardubicích.
Tragickými událostmi bylo poznamenáno také dětství jediného syna Jiřího, který byl na dlouhou dobu odloučen od matky a musel se vyrovnat s mnoha traumaty.
Po podmíněném propuštění na svobodu musela Jiřina Štěpničková čelit existenčním problémům.
Až díky odvaze vedení operetního souboru v Kladně, který ji navzdory zákazu angažoval, se mohla vrátit na divadelní prkna.
Svou uměleckou dráhu zakončila Jiřina Štěpničková dvacetiletým působením na scéně pražského Realistického divadla.
Její výrazné herectví zaznamenala v této životní etapě filmová i televizní kamera. Za mnohé připomeňme psychologický snímek Hvězda (z roku 1969), Skřivánci na niti, Kladivo na čarodějnice či seriály Sňatky z rozumu nebo F. L. Věk.
Jiřina Štěpničková zemřela v Praze 5. září 1985.
