Rok 2013

Bedřich Barták

Koncem září 1950, těsně před složením poslední zkoušky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, byl zatčen a následně Státním soudem za „velezradu“ odsouzen na dvanáct let těžkého žaláře do jáchymovských uranových dolů. Bedřich Barták byl propuštěn za deset let při prezidentské amnestii v r. 1960. 

Rudolf Dobiáš

Působí v Konfederaci politických vězňů SR, v rozhlasových a televizních radách, je šéfredaktorem časopisu Svědectví. Jeho tvorba zahrnuje kromě děl pro děti a mládež několik sbírek veršů, literaturu faktu i prozaická díla.

Dzintra Geka

Ve svých 16 letech se vydala na Sibiř, do Omsku, aby se s otcem setkala. Hluboký dojem o nespravedlivě pronásledovaných lidech vedl v roce 1999 k natočení prvního filmu o deportovaných dětech, po něm následoval celý cyklus dokumentů s tématem vysídlování v letech 1941 a 1949 z Lotyšska. V současnosti připravuje další dokument s názvem “Kde zůstali otcové?”.

Vladimír Kokolia

Od roku 1992  je na AVU v Praze vedoucím pedagogem ateliéru Grafika II, v současné době i prorektorem pro studijní záležitosti. V roce 2006 byl jmenován profesorem. Je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1990.

 

Jan Lukeš

V roce 1976 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Poté byl nucen živit se jako umývač oken. Od roku 1987 pracoval v Československém filmovém ústavu. V roce 1990 se stal komentátorem deníku Lidové noviny, v letech 1991 až 1994 byl vedoucím kulturní rubriky deníku. Od roku 1999 spolu s Janem Schmidem připravuje a moderuje literární revue Třistatřicettři pro Českou televizi.

Karel Pecka

Jako dvacetiletý byl v roce 1949  při pokusu přejít hranice do Západního Německa zatčen. Po krutém vyšetřování byl odsouzen za velezradu na 11 let vězení, které strávil v několika pracovních táborech (doly v Kladně, uranové doly Jáchymov, nakonec mírnější Bytíz u Příbrami, kde napsal a s pomocí civilních zaměstnanců propašoval domů většinu povídek později vydaných v souboru  Na co umírají muži).

Bohuslav Svoboda

Od roku 1990 zastává funkci přednosty kliniky. V letech 1991-1998 působil rovněž jako statutární zástupce ředitelky FNKV. V letech 1992 — 1998 byl zvolen do funkce prezidenta České lékařské komory, které je i spoluzakladatelem. Mezi roky 2003 — 2010 stál v čele 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Milan Uhde

Za vlády komunistů byl významným představitelem disentu a po sametové revoluci v letech 1990—1992 působil jako ministr kultury české vlády a od vzniku samostatné republiky v roce 1993 byl prvním předsedou Poslanecké sněmovny České republiky.

 

 

 

 

Tisknuto z: www.menetekel.cz